„…Ve stínu temnoty jsou všechny věci jasnější…“

Nový článek z kodexu je tady! Poslední rasa odhalena... Rozhodně nezapomeňte přidávat své názory a komentáře...

Ticho noci náhle prořízl dusot koňských kopyt. Před hlavní bránou Skeldaleu se ze tmy vynořilo pět postav na černých koních, všechny v ohnivě rudých hábitech. Skupina s nápadnými vlajkami Církve svaté dojela až k hradní bráně, a louče zapálené kolem osvětlily štíhlého, bílého a majestátně vyhlížejícího koně s ještě majestátnějším jezdcem na zádech. Hanus, inkvizitor církve svaté sedmice božstev a předseda Církevního tribunálu, poctil dnes večer Skeldale svou návštěvou.

Vzhled:
Hanus svou výškou převyšuje většinu osob. Měří přibližně 180 cm. Má oválný obličej, který zdobí úhledně upravené vousy. Modré oči, vykukující zpod hustého obočí, rejdí všude kolem. Má mírně zahnutý nos a několik vrásek, které dokazují, že již není nejmladší. Ústa mívá většinou semknuté do malé, téměř neviditelné čáry. Pokrývka hlavy je tvořena dlouhými černými vlasy, které jsou vždy pečlivě upravené a sčesané do dlouhého ohonu.

Nejčastěji chodívá oblečen v olivovém hábitu prvotřídní výroby, přes ramena má přehozený černý plášť. Na hrudi má připevněné lehké brnění ze silveria. Často se pohybuje ve vysokých, koženkových botách, v pohodlných kalhotách různých barev a typů a s církevní čapkou na hlavě.

Životopis:
Hanus se narodil do rodiny bohatého zemana Reidmora, ve vesničce Garmor schoulené v horách na jihu Verdarie. Hanusovi rodiče (Reidmor a jeho žena Erie) byli bohatou rodinou, a Hanus se již od útlého věku pilně věnoval studiu. Studoval na nejlepších školách v celé Verdárii, prvotřídní učitelé vyučovali mladého Hanuse číst, psát, učili jej dějiny Redarie i celého Akathoru. Již v útlém věku se u něj projevilo obrovské nadání na magii. Hanus měl v podstatě naplánovanou budoucnost, stát se skvělým a vzdělaným mágem.

Zeman Reidmor ovšem nebyl čestným a laskavým zemanem a své poddané často utlačoval a nutil je k těžké práci. Mnoho lidí o přestupcích hraběte proti zákonu vědělo, avšak jeho rodina patřila k velmi bohatým vrstvám a na mnohé jeho zločiny se braly ohledy. Ohledy ale nebrali jeho poddaní.

Ke vzpouře došlo jednoho chladného podzimního večera. Lidé vtrhli do tvrze, zcela jí vyplenili a její pány před očima mladého Hanuse popravili. Zemanovi vrazi, jejihž touha po krvi ještě nebyla ukojena se vrhli i na 17tiletého Hanuse. Poddaným se podařilo tvrz oblehnout jen díky obrovské výhodě překvapení, nebyl mezi nimi nikdo kdo by měl výcvik boje. Hanus byl naproti tomu již solidně vycvičeným mágem, a v krátkém boji zabil sedm lidí. Dav lidí ale nakonec Hanuse přemohl a chystal se ho popravit.

Tou dobou už ale do Garmoru proniklo baronské vojsko, aby vzpouru potlačilo. Ještě ten den bylo popraveno mnoho vesničanů, a ještě víc jich bylo vsazeno do vězení nebo odvedeno do dolu na Silverium. Mezi nimi byl i Hanus, kterého baronská vojska našli polomrtvého ležet před bránou do tvrze, a jelikož zemanská rodina byla prohlášena za vyvražděnou, odvedli ho spolu se vzbouřenci.

Hanus se při svém věznění modlil k Eradanovi, a přísahal mu že zasvětí svůj život jemu a církvi pokuď mu umožní útěk a nový začátek. Po dvou letech z dolu uprchl, a po pěti letech se záhadně objevil pod jinou identitou v Církevní inkvizici, kde díky své zapálenosti a odhodlanosti dosáhl vysokých pozic.

Povaha
Hanus po smrti svých rodičů a odloučení od domova částečně přišel o rozum. Je hnán představou že svět je plný kacířů, že si lidé dostatečně neváží bohů a v neposlední řadě svou přísahou Eradanovi. Hanus je napůl šílený, a za kacířství by klidně soudil i svého nejlepšího přítele.