„…Ve stínu temnoty jsou všechny věci jasnější…“

Nový článek z kodexu je tady! Poslední rasa odhalena... Rozhodně nezapomeňte přidávat své názory a komentáře...

Samozřejmě i v Redarii potřebují lidé čas od času cestovat na delší vzdálenost. Movitější občané jsou schopni zaplatit si dostavník chráněný žoldáky. Jiní, ti dobrodružnější mají raději, když jim vítr hladí vlasy, zatímco, co oni cválají v koňském sedle. Jsou zde však i ti, kteří si ani jeden dopravní prostředek dovolit nemohou. Jakákoli pouť je potom rituál, na který se připravují nejméně rok – balí všechno důležité, shánějí zásoby, či jenom hledají dobrou vycházkovou hůl. Ale všichni, všichni si uvědomují nebezpečnost takové cesty. Pokud by uháněli dennodenně, dostali by se pokaždé za soumraku k hostinci, avšak platit si pokaždé nocleh je ještě dražší než dostavník. Proto mnoho cestovatelů vesnice a městečka na svých toulkách zcela ignorují a jdou si po svých…

Jak jsem již zmínil, ona cesta je opravdu velmi důležitá a složitá na přípravu, pokud chcete spatřit svůj cíl. Nebezpečí se logicky snižuje, když necestujete sami, ale i tak musíte čelit mnoha překážkám. Přes den to mohou být nepřízně živlů jako je déšť, či vytrvalá bouřka, přes noc Vás ale čeká daleko více možností, jak se nechat zmrzačit. Noc v Redarii je opravdu nehostinné místo. Svět se… mění. Samotná noc je nehostinná jako taková, vzduch bývá chladný, především v severních částech kontinentu a to nezmiňujeme tvory, kteří se v noci potulují po divočině. Naštěstí většinu nočních tvorů oheň odrazuje, některé až děsí, jelikož jsou citliví už i na světlo samotné. Každopádně cestovat v noci není možné ani bezpečné. Proto se cestovatelé uchylují do svých stanů, které si nosí sebou. Jsou vyrobeny buď z kožešiny lesních zvířat, tyto stany velmi dobře drží teplo, avšak nikdy je nevystavte otevřenému dešti. Naopak stany z kůže dokonale blokují vodu, ale nejsou o nic moc teplejší a útulnější než noc v Redarii. Cestovatelé také rozdělávají malý ohýnek na ohřátí, a také na přípravu jídla. Skvělé, takže se prostě na noc uchýlíme do stanu a přes den putujeme dál, jak byste si mohli myslet, avšak tento problém nekončí rozděláním ohně. Musíte najít dobré místo, kde se na noc uložit. Výborné jsou skalní převisy, vyvrácené kořeny stromů nebo malé jeskyně. Pokud byste se prostě na noc utábořili na planině, váš oheň by okamžitě uhasil déšť nebo udusil vítr. Tyto přírodní útvary proto chrání, jak před živly, tak stvůrami noci. A když už jsme u těch stvůr, dovolte mi zmínit nejčastější případy cestovatelů…

Tvor, na kterého na cestách narazíte alespoň jednou, je vlk. Pohybuje se ve smečkách a nemá rád oheň, proto byste se ho za normálních okolností neměli moc obávat…

Další nebezpeční tvorové, kteří se toulají po nocích, jsou skřeti. Nejsou příliš vysocí, maximálně jako malé dítě. Jejich síla spočívá v počtech. Skřeti jsou hloupé, ale proradné zvířata. Pokud se rozhodnou přiblížit k vašemu táboru, nejspíš se pokusí jen něco ukrást a pokud Vás přitom vzbudí, pokusí se Vás uškrtit…

Nejnebezpečnější stvoření, které můžete častokrát potkat v noci, jsou humanoidní rasy Redarie. Někteří Vám podříznou hrdlo, jiní pouze ukradnou zásoby, každopádně nejlepším způsobem, jak tomuto zabránit, je cestovat v počtech nebo před spaním nastražit pasti…